Odpoledne jsem chtěl vyběhat smutek, zamířil na pole. U buňky přeražená petlice mříže, vykopnuté dveře, na zemi místo našich milých litinových kamen jen hromada vysypaného popela.
Dvě hodiny čekání na policii, sepsán protokol. Vymalováno. Tedy spíše vybíleno. Kouřovody nám zůstaly, ovšem pokud přežijí noc. Přibyla díra v plotě.
Nebýt odchodu tety Hanky, asi bychom byli naštvaní více. Takhle se měřítko naštvání zmenšilo.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat