Prohledat tento blog

úterý 12. března 2013

Ukradli nám kamna

Odpoledne jsem chtěl vyběhat smutek, zamířil na pole. U buňky přeražená petlice mříže, vykopnuté dveře, na zemi místo našich milých litinových kamen jen hromada vysypaného popela.
Dvě hodiny čekání na policii, sepsán protokol. Vymalováno. Tedy spíše vybíleno. Kouřovody nám zůstaly, ovšem pokud přežijí noc. Přibyla díra v plotě.
Nebýt odchodu tety Hanky, asi bychom byli naštvaní více. Takhle se měřítko naštvání zmenšilo.

Hanko, Hanko...

Dnes dopoledne nás poprvé v životě zarmoutila teta Hanka. Po krátké nemoci náhle odešla za tím Lepším...
Jak se dá popsat smutek? Nedá, proto jsme taky dostali do vínku slzy. A tak bulíme. To by se Ti, Hanko, nejspíš nelíbilo. Tak promiň a pozdravuj.