Po průjezdu obcí Žebrák jsme zaparkovali pod hradem Točník, z ohrady u parkoviště nás pozorovali šetlendští poníci, ovce a kozy. Z obce pod námi chvátala k ohradě a přístřešku koza, proč měla tak naspěch jsme pochopili až po pár minutách chůze k hradu: vypukla jarní bouřka, která nás během minutky promáčela, roztrhala deštník a zmizela.
Na hradě jsme byli sami, když nepočítám medvědy v hradním příkopu, prodavače vstupenek a jeho psa. A tak jsme nerušeně vychutnávali citlivě zakonzervovanou velmi fotogenickou zříceninu. Těšíme se, až na hrad někdy vyrazíme znovu!
Na hradě jsme byli sami, když nepočítám medvědy v hradním příkopu, prodavače vstupenek a jeho psa. A tak jsme nerušeně vychutnávali citlivě zakonzervovanou velmi fotogenickou zříceninu. Těšíme se, až na hrad někdy vyrazíme znovu!
Žádné komentáře:
Okomentovat